Sázet rostliny už na konci srpna? Ve většině případů se čekat nemusí

Konec srpna bývá na zahradě zvláštním mezidobím. Léto ještě zdaleka nekončí, během dne může být stejně horko jako v červenci, ale rána jsou chladnější a večer přichází o něco dříve. Zahrada současně ukazuje, kde jí chybí barva, které rostliny letošní léto nezvládly a která místa by si zasloužila změnu. Nabízí se proto jednoduchá otázka: má smysl začít sázet už nyní, nebo je bezpečnější počkat na září?

Kalendář není tak důležitý jako počasí

Rostliny pěstované v nádobách nemají tak přísně vymezenou dobu výsadby jako prostokořenné dřeviny. Jejich kořenový bal zůstává při přesazení pohromadě, a pokud jej během výsadby nenecháme vyschnout, mohou pokračovat v zakořeňování prakticky bez většího přerušení. Sázet je proto lze od jara do podzimu, pokud není půda zmrzlá, rozbahněná nebo extrémně vyschlá.

Právě konec srpna může nabídnout dobré podmínky. Půda je stále teplá, takže kořeny zůstávají aktivní, zatímco délka dne se postupně zkracuje a noční teploty začínají klesat. Rostlina už nemusí zvládat tak intenzivní růst jako na začátku léta a může část energie věnovat vytvoření nových kořenů.

To ovšem platí pouze tehdy, když půda obsahuje dostatek vláhy. Pokud pokračuje několikadenní vlna veder, teploty se drží kolem třiceti stupňů a zem je tvrdá a rozpálená, žádnou výhodu nám konec srpna automaticky nezaručí. V takové chvíli je rozumnější několik dní počkat na ochlazení než rostlinu vystavit zbytečnému stresu.

Teplá půda pomáhá, sucho může všechno pokazit

Největším rizikem pozdně letní výsadby není blížící se podzim, ale nedostatek vody. Čerstvě vysazená rostlina zatím čerpá vláhu téměř výhradně ze svého původního kořenového balu. Okolní záhon může vypadat vlhký, ale pokud voda nepronikne dovnitř balu, rostlina může vadnout i po zdánlivě vydatném zalití.

Před výsadbou proto necháme nádobu důkladně nasáknout vodou. Nestačí ji jen krátce pokropit. Kořenový bal musí být provlhčený v celé své hloubce. Po vysazení rostlinu zalijeme pomalu a důkladně, aby voda pronikla nejen k povrchu, ale do celé výsadbové jámy.

Problémem může být i půda, která po dlouhém suchu vodu špatně přijímá. Na prudce vyschlém povrchu voda často odteče do stran nebo po svahu, aniž by se dostala ke kořenům. Takovou půdu je vhodné nejprve postupně provlhčit, teprve potom připravit výsadbovou jámu a po výsadbě vytvořit kolem rostliny mělkou zálivkovou mísu.

Co lze na konci léta vysadit bez větších obav

Velmi dobře se na konci srpna vysazují kontejnerované trvalky. Na zahradách jsou právě nyní v plné síle třapatkovky, rozchodníky, rudbekie, šalvěje, sporýše, zavinutky, podzimní sasanky nebo pozdě kvetoucí astry. Výhodou nákupu v době jejich kvetení je, že okamžitě vidíme skutečnou barvu, výšku i celkový charakter rostliny a můžeme ji lépe začlenit do existujícího záhonu.

Vhodná doba nastává také pro okrasné trávy. Během pozdního léta se ukazují v plné velikosti a mnoho z nich právě začíná vytvářet klasy a jemná květenství. Při výsadbě ještě stihnou využít teplou půdu, přesto je u mladých rostlin důležité nepodcenit zálivku. Trávy odolné vůči suchu jsou skutečně nenáročné až po dobrém zakořenění, nikoli bezprostředně po vysazení.

Sázet můžeme také většinu kontejnerovaných keřů a stromů. Hortenzie, tavolníky, dřišťály, kaliny, pustoryly, ptačí zob, opadavé živé ploty i běžné ovocné keře mohou do půdy už nyní. U větších dřevin musíme počítat s vyšší spotřebou vody a s tím, že jejich kořenový bal vysychá pomaleji, ale zároveň potřebuje větší množství vody při každé zálivce.

U stálezelených keřů a jehličnanů může být konec srpna rovněž výhodný. Do zimy mají ještě čas vytvořit nové kořeny a doplnit zásobu vody. Neměli bychom je však vysazovat do rozpálené suché půdy ani během větrného počasí, které výrazně zvyšuje odpařování.

Kdy je rozumnější ještě počkat

Výsadbu bychom měli odložit během extrémního horka, zejména pokud je stanoviště po celý den vystavené přímému slunci. Nejde o to čekat automaticky až do září. Často stačí několik dnů, než přejde nejteplejší období, objeví se déšť nebo se sníží noční teploty.

Opatrnost je namístě také u rostlin, které jsou už v nádobě oslabené. Přeschlý bal, poškozené listy, řídké olistění nebo kořeny silně stočené podél stěn květináče znamenají, že se rostlina bude vyrovnávat nejen s přesazením, ale i s předchozím stresem. Takový kus potřebuje před výsadbou důkladně zavlažit, kořeny šetrně uvolnit a během prvních týdnů sledovat častěji.

Později vysazované teplomilné a citlivější druhy mohou mít v chladnějších oblastech méně času na zakořenění. To se týká především rostlin na hranici mrazuvzdornosti nebo druhů citlivých na zimní vlhkost. U nich je potřeba zvážit konkrétní stanoviště, nadmořskou výšku a průběh podzimu. Ne všechno, co bez problémů přezimuje v teplejší oblasti, se bude stejně chovat v chladné a větrné zahradě.

Na konec srpna naopak ještě nepatří běžná výsadba prostokořenných stromů, keřů a růží. Ty se vysazují až v době vegetačního klidu, zpravidla po opadu listů. Jestliže je však stejná dřevina pěstovaná v kontejneru, vysadit ji můžeme.

Dobrá výsadba rozhoduje více než přesné datum

Ani ideální termín nezachrání rostlinu zasazenou do malé suché jamky nebo utopenou hluboko pod úrovní okolního terénu. Výsadbová jáma by měla být širší než kořenový bal a její dno i stěny je potřeba nakypřit, aby kořeny neprorůstaly do tvrdého okolí jen obtížně.

Rostlinu usadíme přibližně do stejné hloubky, v jaké rostla v nádobě. Výjimkou jsou druhy se specifickými požadavky, ale u běžných trvalek a keřů není hlubší výsadba výhodou. Krček zasypaný zeminou může být náchylnější k zahnívání a kořeny uložené příliš hluboko trpí nedostatkem vzduchu.

Zeminu kolem balu průběžně přitlačíme a po dokončení výsadbu důkladně zalijeme. Povrch můžeme zakrýt přiměřenou vrstvou mulče, který zpomalí vysychání a omezí výkyvy teplot. Mulč však nevrstvíme přímo ke stonkům nebo ke kmeni.

Kolik vody nová výsadba potřebuje

Přesné množství nelze určit jedním číslem pro všechny rostliny. Malá trvalka potřebuje jiný objem než dvoumetrový strom a lehká písčitá půda zadržuje vodu jinak než těžká jílovitá zem. Důležitější než každodenní povrchové kropení je pomalejší a vydatná zálivka, po které se voda dostane do celé hloubky kořenového balu.

V prvních dnech kontrolujeme vlhkost přímo u balu, ideálně několik centimetrů pod povrchem. Zaléváme znovu ve chvíli, kdy půda začíná vysychat, nikoli automaticky podle pevného rozvrhu. Přemokření je stejně nevhodné jako sucho, zvlášť v těžké a špatně propustné půdě.

S hnojením raději střídmě

Nově vysazená rostlina nepotřebuje na konci léta vysokou dávku dusíku. Ta by mohla podpořit tvorbu měkkých mladých výhonů, které už před zimou nestačí dobře vyzrát. Mnohem důležitější je kvalitní půda, dostatek vody a čas na zakořenění.

Pokud je půda chudá, lze při její přípravě použít vyzrálý kompost nebo vhodný půdní přípravek. Silné přihnojení přímo ke kořenům ale není nutné a u citlivých rostlin může způsobit více škody než užitku.

Konec srpna, nebo září?

Září bývá díky mírnějším teplotám a častějším srážkám pro výsadbu pohodlnější. Neznamená to však, že poslední srpnové dny jsou nevhodné. Pokud nepanuje extrémní vedro, půda není přeschlá a dokážeme zajistit zálivku, není důvod odkládat výsadbu pouze kvůli datu v kalendáři.

Výhodou konce srpna je také to, že zahradu stále vidíme v plném letním objemu. Snáze poznáme, kde skutečně zůstalo prázdné místo, kterému záhonu chybí pozdní barva nebo kde potřebujeme vyšší rostlinu, trávu či keř pro lepší strukturu. Na jaře si konečnou velikost porostu často pouze představujeme, zatímco nyní ji máme přímo před očima.