Střídání plodin snižuje tlak chorob a škůdců, vyrovnává odběr živin a dlouhodobě zlepšuje strukturu půdy. Jednotlivé skupiny zeleniny mají rozdílné nároky; pokud je na záhonech cyklicky střídáte, půda se méně vyčerpává a úroda zůstává stabilní. Následující přehled ukazuje jednoduchý plán na 3–4 roky, rozdělení zeleniny do skupin a praktické zásady pro bezchybné plánování osevního postupu.
🟢 Proč střídat plodiny
Každá skupina zeleniny odebírá jiné živiny a hostí specifické patogeny. Pravidelná rotace přerušuje životní cyklus chorob (např. plísní či háďátek), omezuje jednostranné vyčerpání živin N–P–K a snižuje potřebu zásahů. Záhony se také méně zaplevelují a lépe si udržují půdní strukturu.
🟢 Rozdělení zeleniny do skupin
- Plodová: rajčata, papriky, okurky, dýně, cukety.
- Košťálová: zelí, kapusta, květák, brokolice.
- Kořenová: mrkev, petržel, celer, ředkvičky, červená řepa.
- Cibulová: cibule, česnek, pórek, pažitka.
- Listová: salát, špenát, mangold.
- Luskoviny: hrášek, fazole – vážou dusík a půdu regenerují.
🟢 Jednoduchý plán na 4 roky (4 záhony)
Každý rok se skupiny posouvají o jeden záhon. Po čtyřech letech se vracejí na výchozí místo:
- Rok 1: Z1 plodová | Z2 košťálová | Z3 kořenová | Z4 cibulová + listová
- Rok 2: Z1 košťálová → | Z2 kořenová → | Z3 cibulová + listová → | Z4 plodová →
- Rok 3: Z1 kořenová → | Z2 cibulová + listová → | Z3 plodová → | Z4 košťálová →
- Rok 4: Z1 cibulová + listová → | Z2 plodová → | Z3 košťálová → | Z4 kořenová →
🟢 Kam zařadit luskoviny a zelené hnojení
Luskoviny je vhodné zařazovat před košťálové nebo listové druhy, protože obohacují půdu o dusík. Po sklizni jarního hrášku lze dosít zelené hnojení (např. hořčici nebo vikvovité směsi), které zlepší strukturu půdy a potlačí plevel.
🟢 Smíšené výsadby a podsevy
Kombinujte druhy, které se navzájem podporují (mrkev s cibulí, rajče s bazalkou). Nízké listové druhy lze dosévat mezi pomalu rostoucí košťáloviny, čímž se lépe využije plocha a omezí zaplevelení. Povrch záhonu udržujte mulčem.
🟢 Čemu se vyhnout
Nesázejte stejnou čeleď na stejné místo dříve než za 3–4 roky (např. rajče po bramborách). Nepřehnojujte čerstvým hnojem u cibulovin a kořenové zeleniny. Plodovou zeleninu nenechávejte na jednom záhonu dlouhodobě.
Časté dotazy
Musím mít přesně čtyři záhony?
Nemusíte. Princip funguje i se třemi nebo šesti záhony; důležité je pravidelné posouvání skupin a dodržení časové pauzy.
Kam zařadit brambory?
Brambory patří do plodové skupiny lilkovitých. Nesmí následovat po rajčatech ani jim předcházet kvůli společným chorobám.
Jak dlouhá má být pauza pro stejnou čeleď?
Minimálně 3 roky, u košťálovin a lilkovitých ideálně 4 roky.
📚 Související články
👉 Jak založit zeleninový záhon – půda, tvar a orientace
Kapková závlaha – efektivní a úsporné řešení
→ podpora rovnoměrné vláhy v rámci osevního postupu.
🧭 Jednoduchá rotace plodin udržuje půdu živou, snižuje choroby a stabilizuje výnosy bez chemických zásahů.
👉 Zpět na přehled témat: Výsadba a pěstování zeleniny
📘 Článek připravil tým ZC Smaragd