Příprava půdy pro zeleninu rozhoduje o zdravých kořenech i stabilní úrodě. Klíčem je správná struktura, dostatek organické hmoty a vyrovnaná vlhkost. Půdu kypříme, doplňujeme kompost, řešíme pH a drenáž – bez zbytečně hlubokého rytí. Následující postup shrnuje praktické kroky od zhodnocení půdy přes zelené hnojení až po mulč a první výsevy.
🟢 Zhodnocení půdy: struktura, pH a drenáž
Vezměte hrst zeminy: drží pohromadě, ale po stisku se drobí – to je ideál. Louže po dešti značí špatnou drenáž; pomůže zvednutí záhonu a přidání hrubší frakce. Optimální pH je mírně kyselé až neutrální (cca 6–7). Kyselé půdy zlepší kompost, zásadité půdy zjemní listovka nebo rašelina.
🟢 Kompost: kolik a jak často
Zapravte 2–4 l/m² prosátého kompostu na jaře před výsevem a/nebo na podzim po sklizni. Kompost dodá humus, živiny i půdní život. U těžkých půd přidejte listovku; u lehkých písčitých půd malé množství jílu nebo bentonitu pro lepší držení vody.
🟢 Rytí vs. kypření (no-dig přístup)
Hluboké rytí má smysl jen při zakládání nového záhonu nebo při výrazném utužení spodní vrstvy. Běžně stačí mělké kypření rycími vidlemi či kultivátorem a každoroční vrstva mulče nebo kompostu shora. Půdní organismy postupně strukturu zlepší samy.
🟢 Zelené hnojení a meziplodiny
Po raných výsevech vysejte vikve, hrách, svazenku nebo hořčici. Přerostlou hmotu posekejte a ponechte zetlít pod mulčem. Zlepší se drobtovitost půdy, vzdušnost i zásoba dusíku pro následné plodiny.
🟢 Drenáž a vzdušnost: co míchat do půdy
Do těžkých půd přimíchejte písek (0–4 mm) a hrubší kompost, případně jemný štěrk do hlubších vrstev. Do lehkých písčitých půd přidejte jílovitou složku (bentonit, jemná ornice) a více organiky, aby půda lépe držela vodu i živiny.
🟢 Mulč a zálivka po založení
Mulčujte štěpkou, posečenou trávou (v tenké vrstvě) nebo listím. Mulč drží vlhkost, omezuje přehřívání a chrání půdní život. První týdny zalévejte rovnoměrně, ideálně častěji menšími dávkami, aby se kořeny rozvíjely do šířky.
🟢 Na co si dát pozor
Čerstvý hnůj nepoužívejte před výsevy mrkve, celeru či cibule – vede k větvení kořenů a chorobám. Nekypřete půdu za mokra, vznikají hroudy. Nezanedbávejte střídání plodin; bez rotace se půda vyčerpává a tlak chorob roste.
Časté dotazy
Kolik kompostu dát na nový záhon?
Na založení 4–6 l/m², udržovací dávka 2–4 l/m² ročně. Lepší je častěji menší množství než jednorázově hodně.
Mám rytí úplně vynechat?
U zdravé půdy ano – stačí mělké kypření a mulč (no-dig). Rytí použijte jen při utužení nebo při startu záhonu.
Jak zlepšit těžkou jílovitou půdu?
Přimíchejte písek a hrubší kompost, zvedněte záhon, použijte zelené hnojení a trvalý mulč pro drobtovitost a vzdušnost.
📚 Související články
👉 Jak založit zeleninový záhon – půda, tvar a orientace
Závlaha z dešťové vody – propojení s automatickým systémem
→ návazná péče po přípravě půdy.
🧭 Půda s dostatkem organiky, dobrou drenáží a mulčem vrací energii v podobě zdravých rostlin a nižší potřeby zásahů.
👉 Zpět na přehled témat: Výsadba a pěstování zeleniny
📘 Článek připravil tým ZC Smaragd