Fytophthora se nejsnáze rozvíjí tam, kde mají kořeny málo vzduchu a příliš mnoho vody. Těžká, zhutněná nebo nepropustná půda, chybějící drenáž, časté přemokření a nevhodná hloubka výsadby vytvářejí ideální podmínky pro vznik kořenových a krčkových hnilob. Tento přehled vysvětluje, proč právě tyto faktory zvyšují riziko infekce a jak jim v zahradě předcházet.
🟢 Těžká a zhutněná půda
V těžkých, jílovitých nebo utužených půdách je málo pórů vyplněných vzduchem. Kořeny trpí nedostatkem kyslíku, zpomaluje se jejich růst a slábne obranyschopnost rostliny. Fytophthora využívá oslabené kořeny i místa s omezeným prouděním vody, kde se infekční propagule snadno uchytí.
🟢 Nedostatečná drenáž a stojatá voda
Pokud po dešti voda v záhonu nebo výsadbové jámě dlouho stojí, půdní póry se zaplní vodou a kořeny prakticky „nedýchají“. Právě v takovém prostředí se fytophthora množí nejrychleji. Rizikové jsou misky pod nádobami, neodvodněné jámy i terénní prohlubně, kde se voda hromadí.
🟢 Režim zálivky – kdy je vody příliš
Časté menší zálivky u těžké půdy vedou k trvalému přemokření kořenové zóny. Rostliny vypadají povadle, a tak je zahrádkář zalévá ještě víc, čímž problém prohlubuje. Bez dostatečného proschnutí horní vrstvy půdy se fytophthora snadno aktivuje a postupně napadá kořeny i krček.
🟢 Chyby ve výsadbě a „květináč v jámě“
Častou chybou je výsadba do hluboké jámy vyplněné jemným substrátem uprostřed těžké půdy. Voda se v tomto „květináči“ hromadí a nemá kam odtékat. Kořeny tak trvale stojí ve vodě a jsou ideálním cílem pro infekci. Problém zhoršuje i příliš hluboké zasazení kořenového krčku.
🟢 Stres a oslabení rostlin
Rostliny dlouhodobě vystavené stresu – přemokření, suchu po přelití, nedostatku kyslíku v půdě nebo poškození kořenů – ztrácejí schopnost vytvářet novou kořenovou hmotu. Fytophthora pak snadno proniká do poškozených pletiv a choroba má rychlý průběh, zvlášť u citlivých druhů v nádobách.
🟢 Jak rizikové podmínky omezit
Základem je zlepšit strukturu půdy organickou hmotou, zajistit odtok přebytečné vody a volit spíše vyvýšené záhony nebo mírné svahy. Citlivé druhy je vhodné sázet do vzdušných substrátů a kontrolovat hloubku výsadby. Včasná úprava stanoviště často rozhoduje o tom, zda se fytophthora v porostu vůbec objeví.
Časté dotazy
Proč mám fytophthoru hlavně na těžkých jílovitých půdách?
Jílovité půdy zadržují hodně vody a snadno se utužují. Kořeny mají málo vzduchu, jsou oslabené a ve stojaté vodě se fytophthora rychle množí.
Pomůže vrstva štěrku na dně výsadbové jámy?
Sama o sobě většinou nestačí. Pokud voda nemá kam odtékat do okolní půdy, pouze se přesune k rozhraní štěrku a jílu. Důležitější je celkové odvodnění stanoviště a zlepšení struktury půdy.
Jak zalévat, aby se fytophthora nerozvíjela?
Zalévej méně často, ale vydatně, a nech vrchní vrstvu půdy částečně proschnout. U těžkých půd je lepší mírný deficit vody než trvalé přemokření kořenové zóny.
📚 Související články
👉 Skvrnitosti listů – hlavní druhy, původci a jak je rozlišit → doplňující kontext rozdílů mezi jednotlivými typy houbových skvrn.
👉 Choroby a škůdci paprik (Capsicum annuum) – jak rozpoznat problémy a chránit rostliny přirozenou cestou
🧭 Pochopení půdních a vlhkostních poměrů je klíčem k prevenci fytophthory i dalších houbových chorob.
👉 Zpět na přehled témat: Fytophthora – kořenové a krčkové hniloby (Phytophthora spp.)
📘 Článek připravil tým ZC Smaragd