Zatímco zachytávání dešťové vody je z pohledu udržitelnosti a úspory naprosto zásadní, forma jejího uložení a využití má rozhodující vliv na spolehlivost závlahového systému. V posledních letech se v domácích podmínkách rozšířilo použití IBC kontejnerů. Tyto průmyslové plastové nádrže jsou sice levné a snadno dostupné, ale pro automatické zavlažování zcela nevhodné. V následujícím textu vysvětlujeme důvody, proč je z hlediska odborné praxe používání IBC kontejnerů pro automatickou závlahu chybou.
Nedostatečný tlak a kolísavý výkon
IBC kontejnery jsou běžně umísťovány na úroveň terénu, případně na nízký podstavec. Bez dostatečného výškového rozdílu nebo výkonného čerpadla však není možné dosáhnout pracovního tlaku potřebného pro rozstřikovače, elektromagnetické ventily ani kapkové hadice. Navíc levná čerpadla často nedodávají stabilní výkon – výsledkem je nevyrovnaná závlaha, časté výpadky a zbytečné opotřebení systému.
Absence filtrace = riziko poškození systému
IBC kontejnery nejsou uzpůsobeny pro napojení na víceúrovňovou filtraci, která je nezbytná pro ochranu trysek, ventilů a rozvodů. Voda obsahuje organické i anorganické nečistoty – pyl, prach, řasy, částečky plastu z kontejneru samotného. Bez filtrace dochází k zanášení systému a výraznému zkrácení životnosti jeho komponent.
Hygienická rizika a degradace vody
Kontejnery bývají často skladovány venku bez zastínění. Voda se v nich přehřívá, stojí a rychle se kazí. Dochází k množení sinic, bakterií a tvorbě zápachu. Taková voda je nejen nevhodná pro závlahu, ale může zhoršovat půdní prostředí, podporovat plísně nebo přispívat k šíření chorob v zahradě.
Nezajištěné spojení a konstrukční problémy
Většina IBC kontejnerů není určena k trvalému provoznímu tlaku. Hadicové vývody bývají nouzově upravované, spoje netěsní a při běžném zatížení dochází k únikům nebo poruchám. Absence zpětné klapky, redukce tlaku či odkalovacího ventilu je běžná – a z pohledu profesionálního provozu neakceptovatelná.
Co místo toho?
Profesionální automatické závlahové systémy využívají:
-
podzemní nebo zakryté retenční nádrže o objemu 1 000–5 000 litrů,
-
integrované filtrace, přístupné pro údržbu a čištění,
-
ponorná nebo sací čerpadla s konstantním tlakem a průtokem,
-
ochranné prvky – zpětné klapky, elektromagnetické ventily, senzor hladiny.
Takto koncipovaný systém je stabilní, bezpečný a dlouhodobě udržitelný – vhodný i pro napojení na chytré řízení a propojení s meteostanicí.
👉 Zpět na přehled témat: Závlaha ve skleníku
Článek připravil tým ZC Smaragd – odborníci na návrh a instalaci automatických závlah v Karlovarském kraji.