Každý skleník je jiný – liší se orientací ke slunci, materiálem konstrukce, větráním i skladbou pěstovaných rostlin. Přesto existují principy, které pomáhají navrhnout závlahový systém tak, aby byl spolehlivý, úsporný a šetrný k rostlinám. Tento článek shrnuje, na co se při návrhu závlahy ve skleníku zaměřit – od výběru zón, přes trubky a trysky, až po čidla, která celý systém stabilizují.
Zóny a sekce: proč skleník dělit
Rozdělení skleníku do více závlahových okruhů umožňuje:
-
přizpůsobení závlahy podle typu rostlin (např. jiný režim pro sazenice a plodovou zeleninu),
-
postupné zavlažování bez přetížení systému,
-
flexibilní údržbu a kontrolu jednotlivých částí,
-
možnost budoucího rozšíření o nové prvky nebo řízení.
Ideální počet zón se odvíjí od velikosti skleníku, typu výsadby a způsobu pěstování (v nádobách, v záhonech, na stolech).
Rozvody a vývody vody
Pro rozvod vody se používají nejčastěji:
-
PE hadice s průměrem 16 mm – snadno se instalují a kombinují s tryskami,
-
kapkové hadice s integrovanými emitory – pro přesné dávkování přímo ke kořenům,
-
mikrorozstřikovače – pro plošné zvlhčení, např. v sazeničkové části.
Každý vývod by měl být přístupný pro kontrolu a ideálně i čištění – u mikrosystémů dochází k zanášení rychleji než v otevřených systémech.
Role čidel vlhkosti a regulace
Doplněním čidel vlhkosti do skleníku získáte zásadní výhodu:
systém se neřídí jen časem, ale skutečným stavem substrátu.
-
Půdní čidla se umisťují přímo do pěstebního záhonu nebo nádoby.
-
Čidla vzdušné vlhkosti pomáhají odhalit rizikové období pro plísně a regulovat závlahu i větrání.
-
V kombinaci s řídicí jednotkou (např. Hydrawise) lze nastavit individuální prahy pro jednotlivé zóny.
Praktické doporučení z praxe
-
Vždy myslete na odvodnění – přemokřený substrát = problém.
-
Filtrujte dešťovou vodu, pokud je skleník napojen na retenční nádrž.
-
Větrejte souběžně se závlahou – pomáhá stabilizovat klima.
-
Pokud používáte mlžení nebo rosení, je nutná zvýšená kontrola kondenzace.