Druhy a kultivary hlošiny (Elaeagnus) se liší stálezeleností, rychlostí růstu, barvou listů i tím, zda tvoří dekorativní nebo jedlé plody. Některé typy jsou vhodné pro živé ploty a městské výsadby, jiné lépe fungují jako solitéry do suchých a větrných poloh. Tento přehled pomáhá vybrat vhodný druh podle stanoviště, očekávané údržby a zamýšleného využití v zahradě.
🟢 Jak se jednotlivé hlošiny liší
V praxi se hlošiny rozlišují především podle stálezelenosti, tempa růstu a reakce na řez. Významná je také barva listů – stříbřitý povrch často souvisí s vyšší tolerancí k suchu a větru. U některých druhů hrají roli i plody, které mohou být čistě dekorativní nebo jedlé, a tím mění využití keře v zahradě.
🟢 Přehled druhů a vybraných kultivarů
| Druh / skupina | Stálezelenost | Růst a velikost | Listy | Plody | Využití | Poznámka / kultivary |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Elaeagnus × ebbingei | stálezelená | středně rychlý, 2–4 m (dle řezu) | kožovité, tmavě zelené, často stříbřité na rubu | méně nápadné | živé ploty, clony, městské výsadby | dobře snáší řez, vhodná do větru |
| Elaeagnus angustifolia | opadavá | rychlejší, 3–6 m (keř až menší strom) | úzké, výrazně stříbřité | dekorativní, u některých typů jedlé | solitéry, suché svahy, extrémní stanoviště | výrazná silueta, vysoká odolnost k suchu |
| Elaeagnus multiflora | opadavá | střední, 1,5–3 m | zelené, často lehce stříbřité na rubu | jedlé | užitkový keř, okrasa + plody | vhodná i do menších zahrad |
| Elaeagnus umbellata | opadavá | střední až vyšší, 2–4 m | zelené, stříbřité na rubu | jedlé | užitkové výsadby, větrolamy | snáší sušší půdy, pěstovaná pro plody |
| Stálezelené kultivary | stálezelené | dle typu, často kompaktnější | panašované nebo výrazně stříbřité | méně podstatné | architektonické výsadby, živé ploty | liší se barvou listů a kompaktností |
🟢 Jak vybrat vhodný druh podle stanoviště
Na slunná a větrná místa se nejčastěji volí druhy se stříbřitými listy, které lépe hospodaří s vodou. Do živých plotů se hodí stálezelené typy, které drží zelenou hmotu i v zimě a dobře reagují na pravidelný řez. Pokud je cílem i užitek z plodů, vybírají se opadavé druhy s jedlými plody, obvykle pěstované jako volně rostoucí keře.
🟢 Na co si dát pozor při výběru
Nejčastější chybou není špatný druh, ale nevhodné stanoviště. Hlošiny obecně nesnášejí dlouhodobé přemokření a v těžké půdě bez odvodnění mohou chřadnout. Důležitá je také velikost v dospělosti – některé druhy bez řezu výrazně narůstají, proto je vhodné předem rozhodnout, zda chcete volně rostoucí keř, nebo tvarovanou výsadbu.
🟢 Časté dotazy
Která hlošina je nejlepší do živého plotu?
Nejčastěji se používají stálezelené typy, které dobře snášejí pravidelný řez a drží zelenou hmotu i v zimě.
Má hlošina jedlé plody?
Ano, některé druhy hlošin mají jedlé plody a kombinují okrasnou i užitkovou funkci.
Jak poznám stálezelenou a opadavou hlošinu?
Stálezelené hlošiny drží listy i v zimě, opadavé je na podzim shazují. Rozdíl se projeví i v reakci na hlubší řez.
📚 Související články
Hlošina jako živý plot (Elaeagnus) – výhody, nevýhody a údržba
→ Kdy se hlošina vyplatí jako plot a jaký typ zvolit podle podmínek.
Základní pravidla pro rytmus a opakování keřů v zahradě
→ Jak pracovat s keři v kompozici, aby výsadba působila přirozeně a vyváženě.
🧭 Při výběru hlošiny se vyplácí rozhodnout, zda chcete stálezelený plot, solitér do extrému, nebo keř s jedlými plody, a podle toho volit konkrétní druh.
👉 Zpět na přehled témat: Hlošina (Elaeagnus) – pěstování, stanoviště a využití v zahradě
📘 Článek připravil tým ZC Smaragd