První výsevy do skleníku patří k největším radostem začátku sezony. Záhony jsou připravené, světlo se prodlužuje a chuť začít je silná. Právě tady ale často vznikají první chyby. Skleník sice chrání před větrem a mrazem, ale jeho prostředí je proměnlivější, než se na první pohled zdá.
Rozdíl mezi teplotou vzduchu a půdy
Slunečný den může ve skleníku vytvořit příjemné teplo, ale půda zůstává po zimě chladná. Semena sice vyklíčí, ale mladé rostliny pak stagnují. Právě teplota půdy je při prvních výsevech rozhodující. Někdy je lepší počkat o několik dní déle, než začít příliš brzy.
Méně znamená víc
Pokušení vysít vše najednou je silné. Skleník však není neomezený prostor. Hustý výsev bez dostatku světla vede k vytahování a oslabení sazenic. Lepší je postupovat postupně a dát rostlinám prostor i světlo.
Přehřívání během dne
Brzké jaro přináší velké výkyvy teplot. Přes den se může skleník rychle přehřát, zatímco v noci teplota výrazně klesne. Bez pravidelného větrání se prostředí stává nestabilním. Právě kolísání teplot bývá častou příčinou padání mladých rostlin.
Jak poznat, že je čas začít
Pokud je půda provzdušněná, mírně prohřátá a ve skleníku lze udržet stabilní podmínky bez prudkých výkyvů, je vhodný moment pro první výsevy. Nejlépe začínají druhy odolnější vůči chladu – saláty, ředkvičky nebo špenát.
Na první výsevy navazují články Výměna půdy ve skleníku – kdy je nutná a kdy stačí regenerace a Dezinfekce skleníku – co má smysl a co je zbytečné, které pomohou vytvořit stabilní základ pro novou sezonu.