Při výsadbě stromů a keřů často řešíme, jak připravit půdu, jak hluboko sázet, čím přihnojit nebo jaký substrát zvolit. Jednou z nejdůležitějších, a přitom často podceňovaných složek výsadby je ale kompost. Pokud je dobře vyzrálý, přirozeně zlepšuje půdu, podporuje zakořenění a dlouhodobě stabilizuje růst bez rizika přehnojení nebo šoku.
V tomto článku se podíváme na to, jak kompost zapracovat do výsadby, v jakém množství a jak jej správně kombinovat s půdními směsmi, aby skutečně pomáhal a nikoliv škodil.
Proč přidávat kompost k výsadbě
Kompost nefunguje jako klasické hnojivo – nepůsobí rychle, ale stabilně. Dodává půdě humus, mikroorganismy a zlepšuje její strukturu. Při výsadbě pomáhá:
-
zvýšit zadržování vody u kořenů
-
zvýšit pórovitost půdy a přístup kyslíku ke kořenům
-
vytvořit živé prostředí pro symbiotické organismy, které rostlinám pomáhají s příjmem živin
Zejména u výsadby ovocných stromů nebo keřů je to důležitý krok – mladé rostliny se lépe ujímají, rychleji obrůstají a méně trpí suchem nebo stresovými podmínkami.
Kolik kompostu přidat a jak ho zapracovat
Při výsadbě stromu o velikosti běžného kontejneru se používá cca 1 kbelík kompostu na jednu jámu. Kompost nikdy netvoří hlavní objem výsadbové zeminy – měl by být vždy smíchaný v poměru 1 : 2 až 1 : 3 s výkopovou zeminou nebo vhodným substrátem pro výsadbu.
Správný postup:
-
Vykopejte jámu o přibližně dvojnásobném průměru než je kořenový bal.
-
Smíchejte odebranou půdu s kompostem a případně i substrátem.
-
Na dno dejte částečně tuto směs, přidejte sazenici, zasypte a utužte.
-
Zalijte a povrch můžete pokrýt jemným mulčem pro zadržení vláhy.
Kompost do jámy nehutněte ani ho nedávejte v čisté formě ke kořenům – může být příliš výživný a zbrzdit jejich prorůstání do okolí.
Kdy kompost nepoužívat
Nezralý, čerstvý kompost může v jámě škodit – váže dusík, přehřívá se a vytváří nevhodné podmínky. Pokud máte pochyby o zralosti, nechte kompost ještě několik týdnů dojít, nebo jej použijte raději jen jako povrchový mulč.
Také u výsadby rostlin velmi citlivých na půdní změny (např. některé vřesovištní druhy nebo dřeviny na chudé půdě) je vhodnější pracovat pouze s půdním substrátem a hnojivem s pozvolným účinkem z kategorie hnojiv.
Dlouhodobý přínos kompostu
Správně zapracovaný kompost má efekt i po několika letech. Nejenže zlepší startovní podmínky, ale udrží půdu živou i v dalších sezónách. Pomáhá lépe využít vodu, stabilizuje pH a podporuje tvorbu jemných kořenů, které jsou klíčové pro zdravý růst dřevin.
Výsledkem je nižší úmrtnost sazenic, lepší přírůstky a vyšší odolnost vůči chorobám a výkyvům počasí.
Tip na závěr
Při výsadbě platí, že méně je více. Kompost není zázračná hromada živin – je to spíš stabilizační složka, která udělá půdu funkční. Když ho použijete s citem, může nahradit polovinu běžné péče.