Jedním ze základních principů permakultury je napodobení přírodního lesa – kde každý prvek má své místo, vrstvu a funkci. Tento přístup umožňuje vytvořit zahradu, která je stabilní, úrodná a maximálně efektivní na malé ploše. Tomuto systému se říká vrstvení výsadby.
Co je to vrstvení výsadby
Permakulturní zahrada pracuje s 7 základními patry výsadby. Díky nim využívá prostor nejen horizontálně, ale i vertikálně:
Vrstva | Příklady rostlin |
---|---|
1. Vysoké stromy | ořešák, kaštan, vysokokmenné jabloně |
2. Nízké stromy | sloupové třešně, meruňky, muchovník |
3. Keře a keříky | rybíz, aronie, josta, rakytník |
4. Trvalky | reveň, křen, rebarbora, šťovík |
5. Půdopokryvné druhy | jahody, zběhovec, mateřídouška |
6. Popínavé rostliny | fazole, vinná réva, ostružiny |
7. Podzemní vrstvy | česnek, cibule, topinambur |
Proč vrstvit?
-
Efektivní využití prostoru – více výnosu z jednoho místa
-
Přirozené zastínění a vlhkost – méně zálivky
-
Ochrana půdy a kořenového systému
-
Podpora biodiverzity – více druhů živočichů i rostlin
Jak začít s vrstvením
-
Začni menšími kombinacemi – např. ovocný keř + trvalky + půdopokryvky
-
Pozoruj světlo a stín – vyšší vrstvy nesmí potlačit zbytek
-
Využívej rostliny, které znáš a máš k dispozici – permakultura neznamená složitost
Příklady z praxe
-
Jabloň + rybíz + šťovík + jahody – klasická kombinace s úrodou od jara do podzimu
-
Muchovník + rebarbora + měsíček + mateřídouška – okrasné i jedlé vrstvy v harmonii
-
Slunečnice + hrách + dýně – známá „indiánská trojice“ využívá výšku, dusík i pokryv
Tip na závěr
Vrstvení není o dokonalém plánu, ale o funkčním celku. Když dáš každé rostlině své místo, zahrada se o sebe postará mnohem víc sama.
Související články:
Základy permakultury – co to je a proč dává smysl i v malé zahradě
Jedlý živý plot – druhy, kombinace a výhody v permakultuře
Trvalky pro svahy a náspy – půdopokryvné a stabilizační druhy