Přechod na přírodní zahradu neznamená jen přestat používat chemické postřiky. Znamená také přehodnotit nástroje, materiály a přístupy, které se často nabízejí jako „ekologické“ – ale ve skutečnosti s přírodou moc společného nemají. V tomto článku se podíváme na nejčastější případy, kdy ekologický obal skrývá neekologickou praxi.
1. Netkaná textilie
Černá textilie bývá doporučována jako pomoc proti plevelům nebo na ochranu půdy. Ve skutečnosti:
-
brání přirozenému dýchání půdy
-
přehřívá kořenový prostor
-
omezuje život žížal a mikroorganismů
-
časem se rozpadá na mikroplasty
Skutečně přirozenou ochranou půdy je organický mulč, který půdu zakrývá, ale zároveň živí a dýchá.
2. Rašelinové substráty
Rašelina se často nabízí jako „přírodní substrát“. Jenže:
-
těžba rašeliny ničí mokřady a biotopy, které se obnovují stovky let
-
obsahuje málo živin a žádný humus
-
nemá schopnost podporovat půdní život
V biozahradě má místo kompost, listovka nebo přírodní substráty na bázi kompostované kůry, kokosových vláken nebo zeleného odpadu.
3. Průmyslový kompost
Mnoho obcí nabízí tzv. „kompost z kompostáren“ – jako ekologickou službu. Problém je, že často:
-
obsahuje zbytky plastů, skla, gumiček nebo kovů
-
je nevyzrálý nebo přehnojený dusíkem
-
neobsahuje dostatečnou mikrobiální diverzitu
V biozahradě má smysl vlastní kompost – pomalejší, ale živý. Pokud potřebujete větší objem, volte certifikované produkty se známým původem.
4. „Přírodní“ postřiky
Mnoho výluhů, olejů, mýdel nebo solí se prodává jako ekologická alternativa k chemii. Jsou bezpečnější – ale i tak:
-
zabíjejí mikroorganismy, když se používají plošně
-
mohou spálit jemné části rostlin
-
při častém použití zatěžují půdu i životní prostředí
Platí jednoduché pravidlo: co hubí plošně, není bio – jen je to méně nebezpečné.
5. Agresivní přípravky z kuchyně
Ocet, sůl, jedlá soda – to vše může pomoci v domácnosti, ale do půdy nepatří. Např.:
-
sůl ničí půdní strukturu a zasoluje kořenový prostor
-
ocet zvyšuje kyselost a pálí i užitečné rostliny
-
soda narušuje rovnováhu pH a mikroflóry
V biozahradě se tyto metody neuplatňují. Příroda totiž nefunguje na principu spálení, ale na principu rovnováhy.
6. Sterilní záhony bez života
Záhony obalené textilií, naplněné kupovaným substrátem a „osázené“ truhlíkovými sazenicemi možná vypadají upraveně, ale nemají žádnou kontinuitu, žádnou půdu a žádný mikrobiální základ.
Biozahrada stojí na dlouhodobé obnově půdy – ne na sázení do mrtvého prostoru.
7. Přehnané odplevelování
„Čistá půda = zdravá půda“ – omyl. Nahá půda je oslabená, náchylná k vysychání a erozi. Plevel je často:
-
signál nerovnováhy
-
krytí půdy, kde chybí mulč
-
zdroj organické hmoty pro kompost
Biozahrada neznamená nechat vše zarůst. Ale znamená pochopit, co kde roste a proč.
Shrnutí
Cesta k biozahradě není jen o tom, co používáte. Je hlavně o tom, čemu věříte a co podporujete. Mnoho věcí s nápisem „eko“ nebo „přírodní“ může vypadat dobře – ale nepodporuje život, půdu ani rovnováhu. Pokud si nejste jistí, vždy se ptejte: pomáhá to půdě – nebo jen vypadá, že ano?