Japonská zahrada – harmonie tvaru, vody a prázdného prostoru

Japonské zahrady vznikly jako prostor pro ztišení, kontemplaci a vyjádření krajiny v malém měřítku. Jsou protikladem okázalosti – sází na jednoduchost, význam prázdného místa a harmonii přírodních prvků.

Jde o zahradu v duchu „méně je více“, kde každý kámen i mech mají svůj záměr.


Charakteristické prvky japonské zahrady

  • Asymetrická kompozice – nikdy dokonale rovnoměrné

  • Kámen, štěrk, voda, mech, dřevo – základní stavební prvky

  • Důraz na prázdný prostor jako součást celku

  • Miniaturizace přírody – suchá koryta, skalní kompozice, bonsaje

  • Cestičky s nepravidelným rytmem – vedeš krok, ne zrak


Typické rostliny

Skupina Vhodné druhy
Dřeviny borovice, javor dlanitolistý, ptačí zob
Trvalky kapradiny, bohyšky, bergénie, kosatce
Půdopokryvky barvínek, pachysandra, mech
Trávy hakonechloa, ostřice
Voda lekníny, puškvorec, blatouch

Materiály a kompozice

  • Přírodní kámen – velké kusy, nepravidelný tvar, patina

  • Dřevo – surové, přírodní, bez lazur

  • Písek nebo štěrk – v suchých „zen“ zahradách jako symbol vody

  • Mostky, branky, lampy – decentní, kamenné nebo dřevěné


Kde se japonská zahrada uplatní

  • V malém městském prostoru

  • U vodních prvků nebo tichého kouta

  • Jako kontrast k otevřené části zahrady

  • Na severní nebo stinné straně, kde vynikne textura a klid


Tip na závěr

V japonské zahradě není hlavní kvetení, ale kompozice, která působí i v zimě. Prostor dýchá, i když je prázdný – protože krása je v nevyřčeném.


Související články:
Trvalky do stínu – co vysadit tam, kde slunce chybí
Keře do stínu – přehled druhů, které nevyžadují přímé slunce
Trvalky pro svahy a náspy – půdopokryvné a stabilizační druhy

👉 Zpět na přehled témat