Co patří do kompostu a co rozhodně ne

Kompostér se může stát buď zdrojem živin a půdního života, nebo páchnoucím, hnijícím problémem. Klíčem je výběr materiálů. To, co do kompostu vkládáte, zásadně ovlivní nejen výslednou kvalitu, ale i rychlost rozkladu, přítomnost škůdců a hygienu celého procesu. Přehledný výběr toho, co ano a co ne, je proto základem každé domácí kompostovací strategie.

Kompost je živý systém. Mikroorganismy, žížaly, roztoči a další půdní organismy v něm zpracovávají organickou hmotu. Aby tento proces fungoval správně, musí mít vhodnou potravu – různorodou, vyváženou a nenakaženou. Všechno, co přidáte, má svůj vliv na pH, teplotu, strukturu i čas zrání.


Co do kompostu patří

Bezpečně využitelný je veškerý rostlinný bioodpad, a to jak z domácnosti, tak ze zahrady. Tedy například:

  • Slupky, natě, košťály, zbytky zeleniny a ovoce (neplesnivé, nepřesolené)

  • Kávová sedlina a vyluhované čajové sáčky (bez plastového spoje)

  • Posekaná tráva, listí, zbytky rostlin (bez chorob)

  • Roztrhaný karton, nebělené papírové utěrky, hobliny a piliny z čistého dřeva

  • Drobné větve, drcená štěpka, suché stonky

  • Zbytky trvalek a výpěstků ze zahrady

  • Trus býložravců (králík, morče, slepice – bez podestýlky se stelivem s dezinfekcí)

Pro dobré provzdušnění pomáhají příměsi z jemné dřevní hmoty – můžete využít například zbytky přírodní kůry nebo štěpky z kategorie mulče a dekorační materiál.


Co do kompostu nepatří

Největší chyby vznikají především přidáním látek, které narušují přirozený rozklad nebo způsobují hygienické riziko. Kompost není popelnice – a domácí kompostér už vůbec ne.

Vyřadit byste měli:

  • Veškeré živočišné zbytky: maso, kosti, vývary, uzeniny, zbytky z talířů

  • Tuky a oleje (včetně rostlinných), omáčky, mléčné výrobky

  • Příliš slané nebo kořeněné potraviny

  • Výkaly masožravců, stelivo s chemickými přísadami, pleny

  • Papíry s barevným nebo lesklým potiskem

  • Zbytky chemicky ošetřených rostlin – např. slupky z citrusů s voskovou vrstvou

Dočasně vyřaďte také nemocné části rostlin – zvláště pokud kompost nepřesáhne teploty nad 50 °C. U domácího kompostu je téměř jisté, že takové teploty nenastanou. Pokud máte pochybnosti o zdravotním stavu rostlin, použijte předem vhodné prostředky z kategorie ochrana rostlin, nebo nemocný materiál raději zkompostujte odděleně.


Co ano, ale s mírou

Některé materiály jsou v kompostu přínosné, ale jen v omezeném množství. Sem patří:

  • Popel ze dřeva – jen v malém množství, bez příměsí

  • Cibule a česnek – zpomalují mikrobiální aktivitu

  • Jehličí – rozkládá se pomalu, snižuje pH

  • Citrusové slupky – pokud jsou bio a bez vosku, lze malé množství

Vždy platí pravidlo: když si nejste jisti, raději přidejte jen malou dávku a sledujte, jak kompost reaguje. Pestrost je výhodou – kompostu prospívá různorodý materiál a vyvážený poměr mezi uhlíkem a dusíkem.


Tip na závěr

Kvalita kompostu začíná už u kbelíku v kuchyni. Pokud oddělujete rostlinný odpad svědomitě a nehážete do něj „všechno“, máte napůl vyhráno. Kompost ocení péči na začátku víc než opravy později. Méně je v tomto případě opravdu více.


Související články:

👉 Zpět na přehled témat